Tradiční čínská medicína přisuzuje dýni ochlazující povahu a, což poznáme při konzumaci i my, sladkou, někdy až mírně nahořklou chuť. Její pravidelná konzumace ovlivňuje kladně především činnost slinivky břišní (prevence obezity, diabetes, náprava hyper/hypoglykemických stavů), sleziny a dýchacích orgánů (ulevuje od silného zahlenění, tlumí nadměrnou produkci hlenu při respiračních obtížích, například zánětu průdušek či astmatu).

Tepelně upravená dýně prospívá taktéž zažívacímu ústrojí, protože usnadňuje trávení (štěpení a absorpce jednotlivých živin).

Pečená dýně hokaido
Celou dýni hokaido řádně omyjte, rozpulte a měkký vláknitý střed se semeny vyjměte a odložte zvlášť do mísy. Plech vyložte pečicím
papírem a rovnoměrně na něj poklaďte dýni nakrájenou na středně silné klínky a omyté celé hlavičky česneku v množství podle chuti. Hojně okořeňte čerstvě mletým čtyřbarevným pepřem a červenou lahůdkovou paprikou.

Pečte ve vyhřáté troubě při 200 °C, zhruba 20 minut, do změknutí. Takto upravenou dýni můžete použít jako přílohu k jakékoli luštěninové kaši (hrachová, z červené čočky), kterou dochutíte několika vymačkanými stroužky z pečené hlavičky česneku. Zbytek dýňových dílků a vymačkaných stroužků důkladně promačkejte a uložte v neprodyšné dóze do chladničky pro pozdější využití při přípravě pomazánek, k dochucení zeleninových polévek, potření grilované ryby či libového plátku masa.

Ojedinělou chuť dodá tato dýňovo-česneková pasta rovněž šťouchaným bramborám nebo bramborové kaši, do kterých zvolené množství pouze zahorka jemně vmíchejte. Další recepty najdete v aktuálním čísle EXTRA/6.

Číst dálZázračně zdravá dýně hokaido

Než se k vám čtenářům dostane hotové číslo, texty musí vytvořit a pak přečíst několik lidí. Poměrně nevděčnou roli má editor  a korektor, jejichž práce je neméně důležitá, ale také nevděčná, protože zůstávají skryti. Pod článkem se totiž objevuje jen jméno autora. Proto jsem vám představuji editorku REGENERACE Miladu Čechovou.

V čem spočívá vaše práce? Co je pro ni důležité?

Pracuji na volné noze jako editorka měsíčníků Regenerace a Gurmet a jako korektorka týdeníku Reflex. Kromě toho edituji některé publikace z nakladatelství Eminent, Pražské příběhy či Tichá srdce. 

Důležité pro mou práci je perfektní znalost pravopisu, gramatiky, cit pro stylistiku, dobrá slovní zásoba a všeobecný rozhled. U práce korektora je důležité i takzvané korektorské oko, tedy schopnost pokud možno nepřehlédnout žádný překlep.

Co vás na téhle práci baví nejvíc?

Když se občas ze zajímavého, ale velmi kostrbatého textu vyloupne skvělý článek, který čtenáře zaujme, což občas vyžaduje celkem tvrdý boj s autory. Někdy mě mrzí, že jsme tak trochu „schovaní v tiráži“: pokud se text povede a je bez chyb, dostane pochvalu autor. Když se najdou chyby, schytají to korektoři a editoři.

Jaké dělají Češi nejčastější chyby?

Kromě hrubek jako nabytá svoboda x nabitá svoboda nejčastěji:

• Standardní x standartní situace (správně je d, standarta je například prezidentský prapor)
• Spontální x spontánní (správně je spontánní)
• Díky x kvůli (někdy se nesprávně použije slovo díky v případě, že děj vede k něčemu negativnímu – díky nesprávně provedené operaci pacient zemřel) 
• Holt versus hold (holt nespisovně nahrazuje slovo zkrátka, hold je pocta)
• Eventuálně x eventuelně (eventuálně je správně, čeština v tomto případě vychází z latiny, ne z francouzštiny)
• Bizardní x bizarní (správně je bizarní)
• Klasickou chybou je bysme x bychom (správně je bychom)
• Pernamentka x permanentka (správně permanentka, tedy dlouhodobá, permanentní vstupenka)
• 30 % versus 30% (první výraz znamená třicet procent, druhý, bez mezery, třicetiprocentní)
• 2,5 procent x 2,5 procenta (správně je druhá varianta – dvě a pět desetin procenta)
• Slavoman x slavomam (nikdy není nikdo slavoman, ale trpí slavomamem)

A co si myslíte o jazykových puristech, kteří vyžadují naprostou čistotu a za chybu by člověk ukamenovali?

Pod termínem purista si představím jazykovědce, který urputně trvá na českých termínech na úkor cizích. Například termín čistonosoplena (kapesník), zelenochrupka (salát), samotov (klášter) prosazoval Václav Rosa v 17. století. V současné době se objevují puristé, kterým se nelíbí pronikání počeštěných anglických termínů do mluvené i psané češtiny. Ale tohle by bylo na delší debatu. Nevadí mi „lajkování“, „googlování“, „streamování“, ale už bych rozhodně nepoužila „šérování“ – sdílení. Jinak každý čtenář, který najde chybu, kamenuje. S tím nic neudělám.

Číst dálCo dělá editor a korektor časopisu?

Jak fastfood využívá neuromarketing? A prochází láska k jídlu žaludkem nebo spíše mozkem? Jak mění sociální sítě náš mozek? A co s úzkostmi spojenými s užíváním sociálních sítí?

O tom si budou povídat s diváky v pondělí 4. listopadu od 17:30 do 19:00 v kině BIO OKO známá výživová specialistka Margit Slimáková a přední neurovědec Martin Jan Stránský. Tématem bude, jak spolu souvisí hlava, strava a lajky na Facebooku a proč jen stěží odoláváme nekvalitnímu jídlu a co nás tolik táhne k sociálním sítím.
Moderuje paralympijský cyklista Jiří Ježek.

Celý výtěžek diskuse bude věnován Sociální klinice, která poskytuje kvalitní terapeutické služby lidem, kteří se nacházejí v náročné životní situaci a nemohou si tyto služby z finančních důvodů dovolit. Partnerem akce je Poliklinika Na Národní a Nadační fond Karla Janečka, který bude výtěžek akce násobit tzv. zlatým řezem.

Číst dálPOZVÁNKA k diskusi: Nenasyta na síti

Dnes začíná dvoudenní Česko-slovenské psychedelické fórum v pražském Klášteře sv. Anežky České v Praze. Časopis REGENERACE  je jeho mediálním partnerem. Mezi českými i zahraničními odborníky v pátek ve 14:45 h vystoupí i etnoložka, spisovatelka a šéfredaktorka časopisu REGENERACE Pavlína Brzáková, která bude mluvit o zákonitostech psychedelických stavů.

Číst dálPOZVÁNKA: Pavlína Brzáková dnes vystoupí na Česko-slovenském psychedelickém fóru

Autorka našeho nejnovějšího Speciálu 5/2019 Renáta Kiara Vargová vyzpovídala řadu zajímavých osobností, aby zjistila, jak se léčí. Mezi nimi byl i MUDr. Jan Vojáček, který prožil týden ve tmě. Přinášíme část rozhovoru.

Proč jste se rozhodl právě pro tmu?
V posledním roce mě to více táhlo k rozvíjení procesu sebepoznání skrz hlubší prožitek než prostřednictvím nabírání dalších informací. Jednoduše řečeno, tma si mě zavolala, abych prožil to, co jsem potřeboval.

Jaké jste měl pocity, než jste do tmy vkročil?
Začalo mi to docházet až samotný den nástupu. Když jsem se loučil s rodinou a uvědomil si, že o ní týden nebudu mít zprávu. Neřekl bych, že mi z toho bylo příliš úzko, ale rozhodně mě to nenechávalo zcela klidným. Hodně mi pomohlo, že jsem shodou okolností cestoval vlakem na místo určení s Jirkou, u kterého jsem pobyt realizoval. Zrovna se vracel z pracovní cesty z Kapverdských ostrovů. Měli jsme dost času si pohovořit a naladit mě na pobyt. Miluji tyto „náhody“.

Co jste během pobytu převážně dělal a nač myslel?
Rozjímal, meditoval, spal, cvičil, protahoval se, poslouchal Antonína Dvořáka, mantry Krishny Dase a učení o ctnostech srdce.

Vnímal jste, jako lékař, že se nějak mění vaše tělesné nebo duševní stavy? Pokud ano, jak?
Fascinující bylo, že po pár dnech už to nebyla jen absolutní tma. Před očima se mi rozehrála
světelná show ve formě obrazců, někdy galaxií, noční oblohy s hvězdami, jindy diskotéky. Jen jsem občas seděl a hleděl jako v kině. Ke konci už to bylo nepříjemné, protože jsem kvůli tomu nemohl usnout. Zavřete oči a místo tmy nekončící světelné fenomény.

Co především vám pobyt ve tmě dal a co vzal?
Dal mi propojení se srdcem a jeho ctnostmi. Ukázal mi cestu k mojí duši. Pomohl mi uzdravit můj ženský princip. Odpustit ze srdce rodičům a sobě. Nevzal mi nic, jen dal.

Celý rozhovor najdete ve Speciálu 5/2019 Léčivé techniky pro tělo a duši.

Číst dálTma si mě zavolala

Sháníte diář, deník nebo se  jen chcete podívat,  co je nového na trhu autorských papírenských výrobků?  Přijďte v sobotu 19. října  v 10  hodin do Divadla  X10 v Charvátově ulici  39 v centru Prahy blízko Národní třídy (naproti  Paláci  Chicago).  Najdete zde více než 50 českých  tvůrců  a designérů.  Můžete se také zdarma  zúčastnit workshopů, více na meetpapir.

Číst dálPOZVÁNKA: Milovníci papíru se sejdou 19. října v Praze na Meet Papír

Karel Gott byl více než půl století v Německu, Rakousku a Švýcarsku stejným fenoménem jako v Čechách, na Slovensku, v Polsku, v Rusku a celé řadě zemí. V německých obchodech jsou jeho alba buď v oddělení domácích autorů, anebo šlágrů, a skutečnost, že pro jeho německé příznivce je Gott prostě Unser Karel (náš Karel), hovoří sama za sebe.

Číst dálZlatý hlas Karla Gotta