Naslouchej svému dechu, uslyšíš rytmus vesmíru

Dechová cvičení jsou formou meditace a ta má přinášet uvolnění, zklidnění a řekněme, potěšení. Není to vnitřní boj. Ať je to přirozené. Když to nejde, je lepší dopřát si pauzu než se křečovitě snažit o to, dostat se tam teď hned!

Proto netlačte, ale raději tahejte.

Podle tibetského přísloví je délka života ohraničena určitým počtem výdechů. Ten, kdo umí dýchat, nejen žije déle – jeho život je totiž i plnější.

Dechová cvičení, pokud si to budete přát, mohou být formou meditace. Pokud si myslíte, že je to jen autosugesce a autogenní trénink, máte docela pravdu. Ale je to i docela obyčejná schopnost udržet pozornost v jednom směru. A to je meditace, ať chcete, nebo ne.

Pokud ovládnete dech, zklidníte mysl.

Pokud bude vaše mysl klidná, váš dech se prohloubí, což zklidní vaši mysl. Tak se dokážete snadno odpoutat od problému, který by normálně nešel snadno vyřešit a jen by vás odváděl od toho, co právě děláte.

Normálně člověk vydechne za minutu až 12×. Ve stresu a při fyzické námaze se dechová frekvence zvyšuje až na 80× za minutu. Naproti tomu trénovaný člověk vydechne i při fyzické námaze jen 40× až 50× za minutu a při meditaci, kdy dech jen sledujete bez toho, aby byl upravován, klesá dechová frekvence na 4× až 8× za minutu.

Naučit se pracovat s dechem jde třeba tak, že se rychle, až hltavě nadechnete na 4 sekundy, na další 4 sekundy dech zadržíte a vydechnete pomalu, na 15 i víc sekund.

Pamatujte si, že nádech, i když bude hluboký, by neměl vaše plíce naplnit na víc než 80 %.

Pokud se nadechnete úplně, bude vás tlak nutit vydechnout dřív a budete mít problém výdech ovládnout. Zvládnutí dechu pomáhá ovládat mysl. Je to zkouška vůle a přesvědčení. Lepším okysličením krve se stáváte uvolněnější, klidnější… šťastnější?

Nebo se nadechnete na 8 sekund, zadržíte na 8 sekund a vydechnete na 8 sekund. Tohle opakujte pořád dokola, dokud si na zpomalený dech nezvyknete a nebudete na konci s výdechem v posledním tažení. Až se váš dech stane přirozeným, přidejte si další 2 sekundy, víc netřeba. Později se můžete dostat na 20 – 10 – 20 sekund a klidně víc.

Každé z uvedených cvičení ale zkoušejte až poté, co jste plně ovládli to předchozí. Bloky vzniklé z neúspěchu trvají ve své kvalitě a u některých jedinců se dají docela těžko odstranit.

Některá bojová umění učí až dvacet způsobů dýchání. Naproti tomu normálně člověk dýchá jen povrchně a aktivně jen horní částí hrudníku. Samozřejmě, že když je potom potřeba vynaložit větší námahu, dechu se mu nedostává a s dechem mizí i fyzická síla.

Ve světě bojových umění se preferuje dech bránicí, který se provádí pomocí pohybu břicha. Nádech je doprovázen pohybem břicha ven, přičemž se bránice stlačuje níž do břišní dutiny. Výdech naopak pomáhá prohloubit pohyb břišního lisu dovnitř k páteři, čímž se bránice zvedá a vzduch je silou vytlačen z těla ven. Takto se lépe okysličuje krev a tělo má, zjednodušeně řečeno, víc energie.

V praxi to potom vypadá tak, že při úderu se vydechuje a svaly trupu se zpevní. Tím se zvětšuje síla úderu. Při pohybu bez kontaktu a ústupu se snažte dýchat bránicí a soustřeďte se na výdech tak, aby byl pokud možno delší než nádech.

V bojových uměních se naučíte pracovat s tzv. kyslíkovým dluhem, a to v situaci, kdy například v boji na zemi nebudete moci dýchat ani plynule, ani jinak po dobu několika sekund, ale i několika desítek sekund. Přesto se po vás bude chtít plný výkon.

Potom si budete muset zvyknout dýchat pořádně opravdu v každé volnější chvíli a dýchat zhluboka a plynule.

Z knihy Petra Zárybnického Ubraň se! Jak nejúčinněji a beze zbraně odrazit napadení (kapitola Naslouchej svému dechu, uslyšíš rytmus vesmíru).