Tisíckrát chytřejší než člověk

Jakými cestami se může ubírat postpandemická budoucnost? Podle vědce Karla ČERVENÉHO je důležité pěstovat kreativitu. V rozhovoru s Martinou KOCIÁNOVOU tvrdí, že díky tvořivosti a inovacím lidstvo dokáže najít východiska i ze zcela nepředvídatelných situací.

Profesionálně se věnujete kreativitě, což je důležitá schopnost v časech rychlých a hlubokých společenských změn. Je tedy kreativita výhodou právě v této době?

Nesporně. Kreativita nám pomáhá podívat se na věci jinýma očima, než jsme to dělali doposud, ze starých faktů vyvozovat nové závěry, otočit problém vzhůru nohama, rozdělit jej na menší části a tak dále. To znamená, že všude tam, kde jsme měli myšlenkovou krabici a domnívali jsme se, že myslíme dobře, racionálně, že takhle je to správné, nás dějinné události staví do role, kdy musíme naprosto změnit myšlení a hledat nové cesty téměř ve všem.

Dalo by se říct, že kreativita je vlastně přizpůsobivost?

Do jisté míry. Když s nastalým děním nejde nic udělat, můžeme se přizpůsobit a hledat nejlepší adaptační mechanismy. Kde chceme situaci změnit, kde máme tu možnost, kde to alespoň teoreticky máme ve svých rukou, je třeba rozvinout kreativitu, aby našla nové cesty.

Ještě před půl rokem jsme si neuměli představit, že budeme sedět doma, budeme na slovo poslouchat vládu, dobrovolně si necháme vzít spoustu svobod – možná na přechodnou dobu, ale možná také ne. Co bychom si mohli a měli z loňského roku odnést? Jakými cestami se může ubírat budoucnost?

Za prvé se musíme smířit s tím, že přijdou věci, které nečekáme. Anebo je někteří čekají, ale nikdo jim nevěnuje pozornost, nikdo takové hlasatele, proroky, nebere vážně. Lékaři už dávno, od osmdesátých let, předpovídali, že přijde velká virová nebo bakteriální pandemie s docela vysokou smrtností – ale připravovali se někde ve světě? Dokud taková věc neudeří, lidé prostě neuvěří. Takže hlavní je očekávat zatím neočekávatelné. Přijdou věci, o nichž jsme četli, slyšeli, ale najednou je budeme prožívat.

Které zásadní změny se očekávat dají?

Je jich mnoho, ale pro příklad třeba změna klimatu. Země se rychle otepluje, slunce se ochlazuje a vědci si lámou hlavu nad tím, co z toho vzejde. Uvidíme, budou to nesmírné klimatické turbulence, zvraty, které opravdu nebudeme čekat, takže záplavy, jež prožíváme teď, jsou legrace. Až opravdu ve velkém udeří mocné masy vody, nebo vlny obrovského sucha, budeme se skrývat pod zemí, budeme mít místo polí nezničitelné vertikální farmy a tak dále.

Co jste si odnesl z koronavirové krize vy?

Poučení, jak rychle můžeme změnit myšlení, když musíme hledat řešení. Jako donedávna u svobod, o nichž jste hovořila, nebo u zvyklostí, životního stylu. Když jsem koukal na televizi v době, kdy to začínalo ve Wu‐chanu, málem mi vypadly oči z důlků – dali do karantény jedenáctimilionové město?! Ani já jsem netušil, že to jde. A ono to šlo. Celé státy mohly být v karanténě. Tohle je také věc, která nás všechny nesmírně překvapila, zaskočila. Situace vygenerovala u mladých lidí spoustu zasunuté kreativity, vymýšleli respirátory, pomůcky, tiskli je na 3D tiskárnách, vymýšleli donáškové služby, leteckou dopravu malými letadly na posílání zásilek. Příkladů kreativity se vyrojilo tolik, že jsem z toho byl nadšený, co lidé umějí v krizi udělat.

Ve kterých oblastech si myslíte, že pandemie změní naše životy a naši budoucnost především?

Rozhodně je to akcelerace umělé inteligence, protože vědci po celém světě začali zadávat umělé inteligenci, aby rychle hledala vhodný mix látek, který by mohl sloužit jako lék, antivirotikum nebo očkovací látka. Pak to bude péče o zdraví. Dokud nebude velmi účinné a spolehlivé antivirotikum, nebo očkovací látka, tak je opravdu na nás, co budeme dělat se svým zdravím. Takže změna životního stylu ve smyslu zodpovědnosti za vlastní zdraví. To by byla druhá oblast. Dále to bude změna v organizaci práce, v mnoha firmách, to znamená úbytek open space a víc home office, kdy budou lidé víc pracovat doma. Odhaduje se nárůst o třicet až padesát procent home office, a to natrvalo. S tím trošku souvisejí i změny v dopravě, protože bude méně lidí jezdit do práce nebo chodit na obědy blízko své firmy. Budeme jíst doma. Tím pádem se změní i doprava a architektura kanceláří, architektura firem, kde se lidé budou setkávat. Na konference se začnou víc využívat telekomunikační prostředky, nebudeme za kolegy létat přes půl světa na poradu. Věřím, že se urychlí zavádění robotických ošetřovatelek pro staré lidi. Dokážou nakoupit, navařit, uklidit, podat léky a vzít na procházku. Tím nebude hrozit nákaza a zbytečná smrt starým lidem v domovech pro seniory.

Jako první změnu, která ovlivní naši blízkou i vzdálenou budoucnost, jste uvedl umělou inteligenci. Hovoří se o průmyslu 4.0 a zdá se, že kreativní lidé přemýšlejí v souvislosti se změnami právě o tom, jak naše myšlení začne nahrazovat umělá inteligence. Bude to ještě lidská kreativita?

Hrozbou je třeba touha vědců udělat něco mimořádného a zapsat se do dějin. Oni si nedávají limity, jakmile dostanou granty, rozjedou se, ať je to zavede kamkoli. Očekává se, že jenom během let 2021 až 2022 přijde kvůli umělé inteligenci ve světě o práci sto třicet milionů lidí. Do konce desetiletí to má být padesát procent profesí, v absolutních číslech asi miliarda lidí.