Gotická katedrála svatého Petra a Pavla vzplála dnes ráno krátce před osmou hodinou ve francouzském městě Nantes. (Aktualizováno)
Základní kámen katedrály v srdci západofrancouzského města Nantes položil 14. dubna roku 1434 biskup Jean de Malestroit. Na jejím místě však existovaly ještě starší stavby. První biskup svatý Clair z Nantes donesl ve 3. století z Říma hřeb z kříže, na kterém byl umučen svatý Petr. Pro relikvii nechal vystavět kapli zasvěcenou sv. Petrovi a Pavlovi.
Téměř před padesáti lety, v lednu roku 1972, nechal jeden z dělníků na půdě zapnutý svářecí přístroj. Požár zachvátil celou střechu a konstrukce byla z velké části zničena. Rekonstrukce západní fasády byla dokončena teprve v září 2008.
Krátce před osmou hodinou ranní v sobotu 18. července 2020 se katedrála ocitla znovu v plamenech. Žár roztříštil vitráže a ven se valil černý dým. Na místě zasahuje asi stovka hasičů.
Aktualizace: Požár se již podařilo dostat pod kontrolu. Vyšetřovatelé našli tři ohniska požáru. Katedrálu patrně někdo zapálil úmyslně. Bohužel velké varhany z 15. století, které během Francouzské revoluce zachránil varhaník Denis Joubert a které přežily i velký požár v roce 1972, jsou nyní zcela zničeny.
Světlo pronikající kouskem skla vytváří specifické efekty. U modrého skla se hodně rozostří okraje, modré záření ovládne bezprostřední okolí a potlačí černé linie, které vyznačují jednotlivé detaily. Naopak při průchodu světla žlutým sklem se kontury tvarů jeví jako ostré a bez rozmazání. Také červené sklo udrží přesný tvar černé kresby, má jednotlivý a sytý tón, ale původní barevný odstín v určité vzdálenosti mizí a zdálky se jeví jako červenohnědá skvrna. V závislosti na tom, jak se tóny zelené a oranžové blíží modré, žluté nebo červené, nabývá sklo více či méně vlastností tří základních barev. Optické zákonitosti museli umělci 12. a 13. století vzít v úvahu při komponování vitrají.
Peter Kováč, Stavitelé katedrál 1 (nakladatelství EMINENT)