Rozhovor s psychogynekoložkou Helenou Máslovou, se kterou jste se možná setkali v pořadu Jaroslava Duška.
Lékařka Helena Máslová se zabývá psychogynekologií, tedy psychickými aspekty gynekologických problémů. Tvrdí, že jen každá druhá žena kolem čtyřicítky nemá závažný zdravotní problém a emancipace má i svou odvrácenou tvář. Ženy totiž stále častěji trpí nemocemi typickými pro muže.
Jakou roli v tom sehrává masové rozšíření hormonální antikoncepce? Ovlivňuje jejich zdravotní stav to, zda jsou matkami a kolik mají dětí?
„V tom, co od ženy očekáváme, jsme se úplně odchýlili od toho, jak je biologicky vybavená. Kdyby se ženy chovaly zcela přirozeně, poprvé by rodily někdy v osmnácti, a než by se dostaly do klimakteria, měly by za sebou dvanáct až patnáct porodů. To není společensky akceptovatelný reprodukční vzorec. My ho opustili a naprosto modifikovali, z čehož vyplývá řada výhod i komplikací, protože všechno má svůj rub a líc,“ říká Helena Máslová v rozhovoru pro časopis ReGeNeRaCe.
Kdybychom se vrátili několik desítek let nazpět, jak se dívaly ženy na plodnost a jak se názory s časem měnily?
V padesátých letech nebyl potrat legální, ženy déle zůstávaly pannami, daleko větší procento ztratilo panenství o svatební noci. Ve společnosti byl zafixovaný křesťanský model, kdy si ženy musely nejdřív sehnat manžela, vdát se a pak teprve zahájit sexuální život a otěhotnět. Většina dětí se rodila v manželství, mimo manželství jen jedno až dvě procenta. Nemanželské dítě byl škraloup, který velmi těžce komplikoval život nejen matce, ale i celé širší rodině. Sexuální abstinence byla daleko přirozenější, a to nejen v mládí. Pokud manželství nefungovalo a manželé spolu přestali spát, žena pak běžně neměla žádný pohlavní styk od třiceti nebo čtyřiceti let.
V šedesátých letech přišla na scénu antikoncepční pilulka, která znamenala revoluci v sexuálním chování.
Během této revoluce se radikálně změnil reprodukční vzorec. Ubylo potratů a více než polovina žen začala užívat hormonální antikoncepci. Začal vznikat fenomén takzvané reprodukční prokrastinace, který dojíždí dodnes. V generaci, která je nyní v klimakteriu, je už významné procento žen, které vůbec nestihly mít děti. Zrovna dnes přišla klientka, které je šestačtyřicet, je v klimakteriu a chce mít dítě. Dřív na to nebyl čas, žena nebyla na mateřství připravena.
Znamená to, že ženy dnes dozrávají k mateřství později?
Dřív bylo dítě vedlejší produkt milostného vzplanutí. A to nebylo spojeno s otázkami, jestli jsem na mateřství připravená, nebo ne. Žena dospěla během těhotenství. Devět měsíců je relativně dlouhá doba, během níž dojde ke změně postojů. Příroda nezná oddělení sexu a plodnosti. To přišlo teprve s rozvojem pornoprůmyslu a zavedením hormonální antikoncepce.
Proč dnes ženy odkládají početí?
V dnešní společnosti je velká poptávka po vzdělání, cestování, po dobré kvalitě života a bydlení. A pak hraje roli sekundární vliv antikoncepce, kdy se vzhledem k jejímu užívání mění struktury v mozku, které jsou zodpovědné za spontánní chování. Dřív byl sex spojený s uvolněnou fází života, s relaxací, požitkem. Teď se rodičovství nebo těhotenství přesunulo do kategorie úkol, povinnost, musím se snažit, výkon.
Další položka v diáři?
Kdykoli z něčeho uděláte povinnost, výzvu, je to daleko méně atraktivní a daleko méně se vám to chce dělat.
Nicméně šťastná rodina a úspěšná kariéra patří k jakémusi vzorci správného života – tvoří obraz ideálního světa, který je nám často vnucován médii.
Ano, například doktorka se třemi dětmi. Když ji nafotí, udělají make‐up, dají pěkné šatičky, vyretušují ve photoshopu, vypadá to, že existují ženy, které jsou úžasné a výkonné supermanky, které prostě všechno zvládají a v porovnání s nimi nestojí můj život za nic. Ale tohle je zhoubná cesta a já se na ní odmítám podílet. Nemyslím si, že existuje nějaký správný a nesprávný život, myslím si, že i život, který ostatní můžou posuzovat jako nějaké prošvihnutí, může v danou dobu pro danou duši prostě mít nějaký význam.
Setkáváte se ve své praxi s klientkami, které se srovnávají s tímto modelem dokonalé ženy z časopisu a mají pocit, že to třeba tak úspěšně nezvládají?
Musíme si uvědomit, že ne všechny ženy v minulosti se nutně zúčastňovaly reprodukce. V anketě o nejslavnější ženu české historie zvítězila Anežka Česká, která žádné děti neměla. Přesto je to podle mého názoru nejdůležitější postava českých dějin. Život se vždycky nějak poskládá. Samozřejmě můžeme mít touhy a ambice, ale ve finále si myslím, že všichni žijeme nejlíp, jak umíme, a to, že se něco nepodaří, je normální. Porovnávání ženských osudů je cesta k sebebičování, které vůbec není žádoucí. Vše vyvrcholilo sociálními sítěmi, kdy holky propadaly do těžkých depresí a pocitu nicotnosti v momentu, kdy nepostovaly nějaké úžasné fotky krajin a večírků, nebyly předpisově hubené s dostatečně fotogenickým boyfriendem. Naštěstí vědomější část ženské populace na to dnes už nehraje.
Takže se situace mění?
Mění, určitě. Mladé ženy jsou sebevědomější, dokážou stát samy za sebou, dokážou si stát za tím, co v životě chtějí či nechtějí.
Celý rozhovor s Helenou Máslovou, který připravila Teresie Bečková, si můžete přečíst v aktuálním dubnovém vydání časopisu ReGeNeRaCe, které je právě na stáncích.
Záznam pořadu Jaroslava Duška s Helenou Máslovou o věcech skrytých a hledání odpovědi na otázku, jestli existuje osud a jestli jsme jeho tvůrci, nebo jen pasivní účastníci, najdete na regenerace.cz/duse-k-tentokrat-o-vecech-skrytych-s-helenou-maslovou.
