Říká se, že skutečný život začíná ve třiceti, ve čtyřiceti. Řada médií si na tom postavila cílovou skupinu svých čtenářů. Renátě Kiaře Vargové začal život v padesáti. Uvědomila si, že žije jako robot. Chodí do práce, na jejíž výsledky moc pyšná není, ale musí se podřídit požadavkům zaměstnavatele. Osobní život žije tak, aby se zavděčila – rodičům, známým, pro syny by udělala všechno na světě. „Ale kde jsem já?“ položila si otázku. Nakonec se odstěhovala z Prahy a postavila na vesnici malý dům. O stavbě sepsala stavební deník. Psala každý den – co se událo, jak se cítila, co ji inspirovalo, ale i to, co se nepovedlo a jak moc to bolelo. Spojuje se se svou duší prostřednictvím přírody a snaží se naslouchat intuici, jít z hlavy do srdce. Hodně ji zasáhlo holotropní dýchání, regrese, tantra jóga pro ženy. Také ji baví psát o lidech, kteří vystoupili ze zaběhlé rutiny a našli, co je baví.
