Ve čtvrtek 6. prosince od 19:00 hodin vás srdečně zveme na projekci dokumentárního filmu Markéta chce taštičku a besedu s jeho autorem Mírou Jankem a speciálním pedagogem Michaelem Roškaňukem. Projekce a beseda se konají v Městské knihovně na Mariánském náměstí 1, Praha 1 (v Malém sále). Začátek je od 19:00 hodin, vstupné 50 Kč.
Režisér Míra Janek v novém krátkém dokumentu zachycuje šestnáctiletou Markétu, která je na mentální úrovni dvouletého dítěte, protože trpí Rettovým syndromem. Dívka je jednou z protagonistek Normálního autistického filmu oceněného Českým lvem za dokument roku 2016. Režisér se jí tentokráte rozhodl věnovat vlastní film.
Režisér Míra Janek vypráví o svém filmu
To bylo tak: před pár lety jsem si vybral Markétu do Normálního autistického filmu a natočil jsem s ní spoustu materiálu. Když jsme film delší dobu stříhali, zjistili jsme, že se nám scény s Markétou vzpouzí, že se staví na zadní, že se nechtějí kamarádit s ostatními postavami a že dokonce obrazově mají záběry s Markétou jiný charakter, než všechno ostatní. Takže jsme to vzdali a Markétu jsme z filmu vyhodili. Ne proto, že by byl materiál s Markétou horší nebo slabší, ale proto, že byl zkrátka jiný. Proto jsme se rozhodli, že by bylo dobré materiálu využít k samostatnému kratšímu filmu.
Markéta byla v mém výběru jediný tzv. těžký případ, její autismus je kombinovaný s retardací, s tzv. Rettovým syndromem, takže dospívající charismatická dívka má údajně mentalitu dvouletého dítěte. Když zrovna nemá jeden ze svých občasných záchvatů, zdá se být tou nejspokojenější bytostí na světě. Na první pohled upoutají její intenzívní oči, které zkoumají okolní děje buď s údivem, nebo s pobavením. V jistých časových smyčkách takzvaně „zlobí“.
Ve všední dny chodí Markéta do školy pro postižené děti (Diakonie). Dlouho mlčky pozoruje dění kolem sebe, ale pak se rozzáří svým neodolatelným úsměvem a začne něco vykládat. Její slovní zásoba je omezená, verbální repertoár se často točí jen kolem dobrůtek a téměř vždycky se svým dokola opakovaným větám pobaveně směje. Chvíli kreslí a najednou popadne košík s pastelkami a košík letí, pastelky se rozsypou po podlaze, dospělí je sbírají. Markéta z toho má ohromnou legraci. Nebo z ničeho nic její ruka prudce vystřelí a strhne někomu brýle z nosu a to opakovaně. Když už moc zlobí, vezme ji její asistent Láďa na pochůzky po okolí – k řezníkovi, na poštu, do drogerie, nebo na delší procházky po Praze – na náplavku, na letiště, do Šárky. Jejich okruhy jsou pestré. Markéta miluje dopravní prostředky MHD, zejména autobus a tramvaj, udiveně a mlčky si prohlíží spolucestující, jakoby to byla parta mimozemšťanů. Pokud skupinu lidí něco upoutá, třeba pohled na letadlo, Markétu upoutá pohled na lidi upoutané pohledem na letadlo.
Doma Markéta hodně kreslí a maluje, „pomáhá“ s vařením a její oblíbená činnost je rozstříhávání časopisů. Sbírá rozsypané kuličky v baby klubu, na zahradě přemisťuje kameny a šišky, zkrátka monotónní opakující se činnosti jí vyhovují. Její maminka vtipně vypráví příhody s Markétou (všude jsme středem pozornosti).
Kameru vůbec nevnímá. Každý natáčecí den s Markétou byl pro mě svátkem překvapení a dobré nálady.
Film se snaží nenápadně navrhnout divákovi, aby se nebál všelijakých divných lidí, že s nimi může být i legrace a že můžou být inspirativní.
- Informace–tel.: 257 532 908, www.facebook.com/kulturaMKP
Pokladna–tel.: 222 113 425, on-line rezervace – www.mlp.cz/akce
