Minstrel, neboli středověký evropský bard je jedna z mnoha přiléhavých charakteristik, která se hodí na Iana Andersona, zakladatele a vůdčí osobnosti anglické skupiny Jethro Tull, která letos slaví padesát let na scéně. Jako předvoj k nám přijel v dubnu skvělý dlouhololetý kytarista skupiny Martin Barre s vlastní kapelou. Byl výborný. Jeho nezapomenutelný úvodní riff z hitu Aqualung zní zvláště v kuželu bílého světla v jinak celé ztemnělé hale velmi podmanivě. Při vší úctě k němu se ale většina z nás asi těší na další z (naštěstí) nesčetných návštěv Iana Andersona v pátek 15. a v sobotu 16. června. Navíc to bude v překrásném prostředí pod hradem Loket a na zámku Sychrov. Více informací o akcích najdete ZDE (Loket) a ZDE (Sychrov).
Básník a malíř vrhá své stíny na vodní hladinu
zatímco sluneční paprsky si palčivě pohrávají s pěchotou
vracející se z dalekých zemí.
a básník pozvedá pero
když voják odkládá meč.
Ian Anderson je příznivcem křesťanské církve, přitom však sám setrvává na pozici nepraktikujícího křesťana. Považuje se za duchovně orientovaného deistu (deisté tvrdí, že svět sice je dílo Boží, člověk si v něm však vystačí sám svým rozumem a nepotřebuje žádné nadpřirozené zásahy do jeho zákonitého běhu) hraničícího s panteistou (panteisté říkají, že všechno tvoří jeden celek, který je božské povahy).
Skupinu Jethro Tull založil Anderson v roce 1967 a nazval ji podle anglického zemědělského reformátora z přelomu 17. a 18. století. To je začátek ze znaků jeho originality a invence. Připočteme-li k tomu nezaměnitelný hlas, zavedení hry na příčnou flétnu do rocku, typické koulení očima, hra na jedné noze nebo při couvání v podřepu, dostaneme obraz jedné z nejoriginálnějších postav hudební scény. Sám říká: „Každý zpěvák by si rád myslel, že textům je rozumět a slovy se předává jakýsi význam. Při psaní textů se snažím používat slova, která nenajdete v textech nikoho jiného. Nehledám obskurní výrazivo, prostě jen slova a výrazy, které nebudou stejné jako u všech ostatních textařů. Bylo by pěkné, kdyby lidé slyšeli, co zpívám a rozuměli tomu, co zpívám.“
Nesu vám písně z lesa
abyste se cítili mnohem líp než dosud
oprašte se odshora dolů
ukážu vám jak roste kvítí na zahradě
zklidněte se jak můžete
jestli chcete, zpívejte s naším sborem
stane se z vás skutečný člověk.
Přináším vám lásku z pole
rudé máky a růže naplněné letním deštěm
které léčí rány a tiší bolest.
Text a foto: Petr Sedláček
