Poklona Bódhisattvovi

Držitel Nobelovy ceny míru, význačný představitel buddhismu, a především čtrnáctý tibetský dalajlama TÄNDZIN GJAMCCHO se dožívá pětaosmdesáti let. U příležitosti význačných narozenin Jeho Svatosti REGENERACE přináší několik osobních textů, které dalajlamu a jeho přínos světu přibližují z nejrůznějších úhlů pohledu.

Rozpravy v blázinci

Jeho Svatost 14. tibetský dalajlama Tändzin Gjamccho

Význam dalajlamy daleko přesáhl jeho postavení duchovního vůdce tibetského lidu a představitele buddhismu. V roce 1989 byla dalajlamovi udělena Nobelova cena míru, ale u západní veřejnosti už předtím dosáhl přijetí, obdivu a úcty jako žádný jiný duchovní učitel a politik s vyjímkou Gándhího anebo Martina Luthera Kinga. Postavení politického vůdce se přitom zřekl už v březnu 2011.

Dalajlamu obrovsky nadchlo, že nejdůležitější duchovní rozpravy se v této zemi konají v blázinci.

Jeho první návštěva Československa na pozvání Václava Havla byla zároveň jeho první státní návštěvou a otevřela mu možnost přijetí dalšími západními státníky, kteří se s ním dosud setkávali jen výjimečně a neoficiálně. Po společné modlitbě u sochy svatého Václava a obrovské manifestaci na podporu Tibetu, kterou zasvěceně moderoval Jan Petráněk, se konala beseda s umělci v Realistickém divadle a pak uzavřené setkání s českými stoupenci buddhismu v jednom z pavilonů Bulovky. Měl jsem tu čest být mezi asi dvaceti pozvanými.

Zatímco dalajlama předával Eduardu Tomášovi velký bílý katagh nabitý jeho léčivou energií, zformulovali jsme spolu s přítelem Jaroslavem Vackem (překladatelem Bhagavadghíty) otázku, vypovídající o naší tehdejší nevědomosti. Jaroslav ji pak přednesl zhruba těmito slovy: „Mnoho lidí v této zemi, kde je tradicí, že nejdůležitější duchovní rozpravy se konají v blázinci (což dalajlamu obrovsky nadchlo, pozn. aut.), nemá jasno v tom, co vlastně se při reinkarnaci přerozuje, když v buddhistické ontologii neexistuje žádný transcendentální princip, žádné já, které by mohlo přejít do dalšího života.“

Milan Calábek

Dalajlama po delším váhání odpověděl, že neexistence „já“ jako entity neznamená, že by neexistovala žádná kontinuita, a přirovnal nové zrození k přenosu plamene z jedné svíčky na druhou, přičemž nejde o stejný plamen, ale ani o jiný.

Celý článek Milana Calabáka Poklona Bódhisattvovi si můžete přečíst v červencovém vydání časopisu ReGeNeRaCe.

Pokračováním užité této stránky souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Použití cookies na této stránce je nastaveno ma "přijímat cookies". Toto nastavení vám dává nejlepší možností procházení našeho webu. Jestliže pokračujete v užívání tohoto webu beze změn tohoto nastavení, nebo kliknete na tlačítko "Souhlasím" níže přijímáte toto nastavení-

Zavřít