Nastal čas živé praxe – Vladimír Kafka

Poslední dobou, která je poněkud náročnější na udržení vnitřního klidu a souladu sama se sebou, se mi často vybavuje vzpomínka. Bylo to bezprostředně před Vladimírovým odchodem.

Jeho mírně zasmušilý výraz, povytažené obočí a lehký úsměv, s jakým reagoval na mou opakovanou otázku: „Proč jsi na svých Hostinách tolik naléhavý?“ A zároveň jeho opakovaná odpověď: „Skončila éra teoretizování, nastal čas živé praxe.“

Malíř, duchovní učitel a spisovatel Vladimír Kafka v roce 2017.

MYSTERIUM

Před dvěma roky opíral Vladimír svoje tvrzení o mimořádnost doby, ve které žijeme. Říkal, že minulost je tlakem záření světla natlačena do přítomnosti a celé stvoření prožívá inteligentní obrodu. V ní se uzavírají obrovské časové cykly a lidské pokolení společně vstupuje do nulového bodu konce a současně nového začátku. Tehdy hovořil o tom, že život začne postupně vytahovat na povrch vše, co jsme kdysi tajně zasunuli do svého podvědomí. To zapomenuté, neprožité, vytěsněné, i to, čeho jsme se nejvíc báli, co jsme během věků nahromadili, co sami způsobili. Že půjde o jistý druh „zmrtvýchvstání“, kdy v nás vše dosud mrtvé ožije a na světle bude hledat svůj nový životní projev.

Nemýlil se. Tímhle „zasvěcovacím mysteriem“ dnes procházíme všichni, bez rozdílu, za tiché přítomnosti života. Éra prázdných teorií skončila. Nastal čas opravdové praxe.

Současné dění nám poskytuje jedinečnou příležitost procitnout na duchu, uvědomit si svůj pravý původ a dojít
k poznání, kým vlastně jsme. Sami se můžeme přesvědčit, nakolik jako nejvyšší duchovní bytosti obstojíme. Jestli dokážeme použít sílu svého srdce s přihlédnutím k zdravému rozumu, anebo zda se raději rozhodneme dobrovolně odevzdat druhou a důležitější část slova „ne-moc“ někomu cizímu, někam ven, mimo nás – a pro jistotu ještě předem.

Celý článek Ireny Novákové Kafkové si můžete přečíst v aktuálním květnovém vydání časopisu ReGeNeRaCe, které je právě na stáncích. V článku je část textu z dokončované knihy Mistři života Vladimíra Kafky.