Milovaná Táňo

Zároveň s tebou přišla slova. Pokoj, kterému se dodnes říká dětský. Svítá. Brzy vyjde slunce. Je už květen, višně jsou v květu, ale venku je chladno. Ranní mrazík. Dvě hodiny. Už je vidět.

Každé slovo s tebou vstupující otevíralo cestu k tajemství. Višňové květy a ranní mrazík. Dětský pokoj.

Byla jsi plachá, nejistá: „Táňo, běžte se proběhnout, nadýchat vzduchu, osmělit se.“ Dlouho ses nevracela. Proběhla jsi celý Václavák kolem koně, Krakovskou a Smečkami k divadlu. Pro jistotu a z pilnosti jsi to proběhla ještě jednou, a to už ti planuly tváře, oči se dívaly zpříma a černé vlasy se nedaly spoutat.

Po čase ti doktor Čechov svěřil roli Soni, která se stala tvojí rolí erbovní. Bleďoučká, nesmělá, nehezká, skromná. To je problém — zakrýt tvoji něhu a křehkost. Pomohly staré ošklivé brýle, černá kštice zmizela pod drdolem. A zjevila se láska. Nastala proměna. Brýle zmizely, vlasy se vyřinuly, byla jsi nádherná. Ale láska nedopadla, a tak se Soňa začala vracet na počátek. Ovšem zjevení krásy se nedalo zapomenout. Sonička pokorně a oddaně zasedla za účetní knihy a psala o hospodaření v běžném všedním životě:

2. února — olej, …
16. února — 20 litrů oleje, … pohanka loupaná, pohanka loupaná

Táňa ani Soňa si nikdy nestěžovaly. Uměly naslouchat bolestem bližních. Ale když starosti dolehly, stačilo si s úsměvem vzpomenout na… pohanka loupaná… Táňo!

Několik málo dní před… jsi zavolala hláskem slabým, ale pevným. Dovedla jsi být pevná jako skála, když šlo o pravdu. Usmívala ses. A s tebou slova: „Budeme trpělivě snášet, co nám osud přichystal. A až přijde naše hodinka, tiše umřeme a teprve tam za hrobem řekneme, že jsme trpěli, že jsme plakali, že jsme to neměli lehký, a pak spolu uvidíme radostný, krásný, šťastný život. Rozveselíme se a na naše dnešní neštěstí se ohlédneme s dojatým úsměvem a uleví se nám.“

Dovedla jsi potkání změnit v zájem, zájem s úsměvem v přátelství, přátelství v úctu a obdiv, bratrství v lásku. Jsme tady s tebou a všichni tě milujeme, Táňo.

„Uslyšíme anděly, všude bude plno světla. Uvidíme, jak všechno zlo téhle země, všechno naše utrpení rozplyne se v milosrdenství, které se rozestře nad celým světem. A poznáme život tichý, něžný a sladký jako píseň.“

Táňo, Táňo, pohanka loupaná.

Uznávaný herec a režisér JAN KAČER přichází se svým čtvrtým spisovatelským počinem. V jednotlivých kapitolách knihy Zadními vrátky vzpomíná na dětství, někdy idylické, jindy poznamenané válkou, na tatínkův tragický odchod a především na slavné divadelní a filmové kolegy.

E-shop nakladatelství Eminent: www.eminent.cz/kniha/660_zadnimi-vratky.
K objednávce 2 libovolných knih je ZDARMA kniha z nabídky prémií. A při zakoupení 3 jakýchkoliv knih zaplatíte jen 2 a třetí dostanete zdarma + ještě další knihu ZDARMA si můžete vybrat z nabídky prémiových knih.