Meda Mládková (* 8. září 1919), sběratelka umění, tanečnice, ekonomka a kunsthistoričky se proslavila především tím, že pro Čechy objevila vynikajícího malíře Františka Kupku.
Po komunistickém puči se odmítla vrátit do Československa a zůstala v cizině. V 50. letech žila v Paříži, kde provozovala nakladatelství Editions Sokolova. Zároveň tu vystudovala dějiny umění. Ve francouzské metropoli se seznámila s Janem Mládkem, jedním ze zakladatelů Mezinárodního měnového fondu, kterého si později vzala za muže.
V této době také osobně vyhledala malíře Františka Kupku v jeho ateliéru v Puteaux. „Starý pán v bílém kabátě se rozzářil a já se mohla zbláznit. To je nádherný. Jeden obraz jsem si koupila asi za padesát dolarů.“ Když si ho přinesla domů, ještě několik hodin se chvěla a cítila podle svých slov hudbu. V té době Kupku Francouzi ignorovali a Češi za ním jezdit nesměli. Manžel paní Medy začal Kupkova díla nakupovat a díky tomu se jeho díla dostala do Prahy a poznali ho nejen Češi, ale celý svět.
V roce 1960 se přestěhovala do Washingtonu. Od roku 1967 jezdila Meda Mládková do Československa a pravidelnou sběratelskou činností podporovala umělce, kteří nemohli svobodně vystavovat. Po listopadu 89 se pak vrátila do vlasti a věnovala svou sbírku české společnosti. Získala a zrekonstruovala pro ni i výstavní prostor – pražské Sovovy mlýny, které se tak proměnily v Museum Kampa, symbol jejího celoživotního díla.
Rozhovor Martiny Kociánové s paní Mládkovou si můžete poslechnout zde.
O Františku Kupkovi jsme psali i v Regeneraci 3/2019.
