Kupředu do minulosti – rozhovor s Martinou Kociánovou

Rozhlasový pořad Kupředu do minulosti byl původně vysílán na ČRo2 od roku 2014. Jeho autorkou je Martina Kociánová, která tehdy moderovala dopolední vysílání. Již po roce a půl své existence se pořad zařadil mezi nejposlouchanější formáty. Přesto byl v roce 2016 nenávratně zrušen. „Rok jsme sbírali odvahu pustit se do jeho pokračování sami a nakonec jsme se rozhodli: Prvního ledna roku 2018 jsme rozjeli vlastní webový portál Svobodné Universum, kde již vysíláme dva roky,“ vypráví Martina Kociánová, kterou jsme právě pro aktuálnost témat, jež v rámci Kupředu do minulosti zaznívají, požádali o rozhovor.

Martina Kociánová

Vzpomínám si, jak jsme spolu seděly v restauraci nedaleko budovy Českého rozhlasu a váš pořad Kupředu do minulosti byl ještě součástí veřejnoprávního rozhlasového vysílání. Již tehdy jste měla dostatek posluchačů. Jak se vůbec přihodilo, že se pořad stal samostatným internetovým rádiem?

Už tehdy jsem vám ale říkala, že nevím, jak dlouho se nám Kupředu do minulosti podaří v rozhlase udržet. Pořad si sice vydobyl v krátké době pozici jednoho z nejposlouchanějších, ale zároveň nejkontroverznějších… To, co k němu lidi lákalo, bylo zároveň důvodem jeho napadání. Na jedné straně hosté, kteří se v mainstreamových médiích neobjevují, a témata, která moji nadřízení označovali za šíření poplašných zpráv… Dost by mě zajímalo, zda se jim o mně teď nezdá. Nerada bych je strašila, ale vlastně by si to zasloužili.

Proč?

Protože právě oni by měli ve veřejnoprávních médiích šířit osvětu, šířit informace bez uměle nastavených mantinelů – a ne jen chlácholit a hladit po srsti. Ale jde o média obecně. Vy jste teď v Regeneraci měli výborný rozhovor s Milanem Calábkem. Rozhovor s ním dělal i Jarda Dušek a záznam této Duše K v divadle Kampa YouTube smazal. A stejně tak rozhovor pana Calábka v našem pořadu. Nikdo nevysvětlí proč. Nemáte se kam obrátit. Zkrátka nějaká ideopolicie zjistila, že by posluchače či diváky mohl názor pana Calábka mást nebo svést na scestí. Tak se o vás raději postarají a nevystaví vás této nebezpečné konfrontaci s jiným názorem. Dojemná péče je to.

Internetové rádio Kupředu do minulosti si můžete poslechnout na adrese www.kupredudominulosti.cz.

S Jaroslavem Duškem ve studiu.

Co v pořadu vyvolávalo takový odpor?

Řešili jsme nejrůznější témata, která měla vést posluchače k tomu, aby si uvědomili, že se nemohou spoléhat ve všem na stát či Evropskou unii. Že je potřeba, aby se uměl každý z nás postarat sám o sebe i o svou rodinu. Že stále jíme a pijeme zdánlivě stejné jídlo jako dříve, ale už vůbec nevíme, jak a kde vzniká. Dokonce se o procesu chovu zvířat hovoří jako o „výrobě masa“. Že už nevíme, že potřebujeme chov dobytka mimo jiné i proto, aby bylo pole čím hnojit. Že jsme jako země totálně potravinově i jinak nesoběstační. Podlehli jsme fyzickému, a zejména myšlenkovému pohodlí natolik, že nám to umožnilo si nevšimnout, že řeči o tom, že mít děti není ekologické, že naše generace zkazila Grétě život a že máme 62 pohlaví – nejsou věci k řešení, ale že se jedná o pouhé mlžení a ideologické kváky.

Z některých hostů se stali přátelé a z některých přátel jsou i hosté.

Kdy jste se rozhodli přejít na internet?

Ta pobídnutí byla dvě. Poprvé to bylo, když jsem jednou diskutovala s nadřízeným o tom, proč si chci pozvat určitého hosta, a odpovědí byla věta: „To nepůjde, my musíme vysílat pravdu.“ Tehdy jsem jen hlesla: „A vy ji znáte?“ Tenkrát mi došlo, v čem spočívá zakopaný pes a prokletí našich médií veřejnoprávní služby – oni už skutečně pravdu našli – v nějaké příručce. To druhé pobídnutí bylo poměrně návodné – zrušili nás.

A nechtělo se vám skončit?

Opravdu jsme chvíli zmateně přešlapovali a trvalo nám, než nám došlo, že nejsme bezbranní. Bylo to náročné, protože já jsem chtěla dělat pořad, a ne rádio. Chtěla jsem hledat hosty, témata a zpovídat je – a najednou jsem musela budovat firmu. Naštěstí jsme se s mým souputníkem Láďou Henkem rozhodli, že se nevzdáme, a tak vznikl portál Svobodné universum. Už první díl měl sledovanost 80 000 posluchačů.

Jak jste přišla na název pořadu Kupředu do minulosti? A jak mu správně rozumět?

Kupředu do minulosti… Je to, pravda, složitý název. Každý manažer přes reklamu nám ho otloukal o hlavu, ale my jsme si nedali říct. Když jsem vymyslela koncept tohoto pořadu, tak můj muž řekl, že se mu líbí a že mu alespoň vymyslí název…A já dodnes považuji ten název za perfektní. Je v něm pokora. Pokora k předkům. Je v něm úcta k odkazu. Je v něm připomenutí, že to, že je dnes něco cool, neznamená, že je to funkční a životaschopné. Ale zároveň je v něm ono „kupředu“. Pobídnutí, abychom si neustlali jen v adorování minulého, protože společnost se musí vyvíjet. A přesně tak jako neplatí, že všechno nové je nejlepší, tak platí, že mnohé nové je lepší, než bylo to minulé. A v tom podle mě spočívá pokrok. Ne ve střemhlavém úprku dopředu, ale v hledání symbiózy.

Poslední rozhovor s Milanem Calábkem sice YouTube smazal, ale naštěstí ho můžete najít na webu Kupředu do minulosti.

Zdá se, že rádio Kupředu do minulosti je vaší srdeční záležitostí. Předpokládám, že mu věnujete většinu svého času. Jak byste přiblížila svůj vztah k jeho tvorbě?

Kupředu… je to nejpravdivější, co dělám, tedy kromě hudby. Kdybych ubrala, kdybych byla kompromisu schopná, tak bych ho asi ještě dělala i v rozhlase, ale pak bych rezignovala na to, kam jsem došla. Ignorovala bych poznání, ke kterému jsem dospěla, popřela bych svůj růst. Nejsem proti přijímání kompromisů, ale v tomto případě to nešlo. Nebylo by to tak, že přijmu kompromis proto, abych mohla dělat dobrou věc. Bylo by to tak, že bych dělala průměr, abych mohla dále jet „na vlně“.

Celý rozhovor s Martinou Kociánovou, který připravila Pavlína Brzáková, si můžete přečíst v aktuálním květnovém vydání časopisu ReGeNeRaCe, které je právě na stáncích.

Pokračováním užité této stránky souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Použití cookies na této stránce je nastaveno ma "přijímat cookies". Toto nastavení vám dává nejlepší možností procházení našeho webu. Jestliže pokračujete v užívání tohoto webu beze změn tohoto nastavení, nebo kliknete na tlačítko "Souhlasím" níže přijímáte toto nastavení-

Zavřít