V Japonsku, Koreji a Číně ji znali tisíciletí a tamní obyvatele skvěle chránila před hladomorem. V 16. století na ni v Japonsku narazili poprvé nizozemští misionáři a přivezli ji do Evropy. Ve Spojených státech ji od roku 1765 začali využívat jako hnojivo. Dnes zabírají pole s ní plochu jako mají Velká Británie, Německo, Polsko, Česká republika a Slovensko dohromady.
Jak se mohla stát z úžasného misionářského objevu světovou komoditou, jednou z plodin obchodovaných na burzách? Jaký má vliv na zvířata, která jsou sójou krmena? A nám lidem: škodí spíš – anebo pomáhá? Máme ji ještě dobrovolně jíst, když je v průmyslově vyráběných potravinách takřka všudypřítomná? A máte alespoň mlhavou představu, jak devastuje vodní hospodářství?
První část z nového seriálu Rostliny, které měnily svět, jenž připravuje
Jiří Kuchař, se věnuje plodině, pro kterou Carl Linné vymyslel rodový
název Glycine. Víte, proč zrovna ten? To se dočtete v lednovém čísle Regenerace v článku na straně 42-43.
