Než se k vám čtenářům dostane hotové číslo, texty musí vytvořit a pak přečíst několik lidí. Poměrně nevděčnou roli má editor a korektor, jejichž práce je neméně důležitá, ale také nevděčná, protože zůstávají skryti. Pod článkem se totiž objevuje jen jméno autora. Proto jsem vám představuji editorku REGENERACE Miladu Čechovou.
V čem spočívá vaše práce? Co je pro ni důležité?
Pracuji na volné noze jako editorka měsíčníků Regenerace a Gurmet a jako korektorka týdeníku Reflex. Kromě toho edituji některé publikace z nakladatelství Eminent, Pražské příběhy či Tichá srdce.
Důležité pro mou práci je perfektní znalost pravopisu, gramatiky, cit pro stylistiku, dobrá slovní zásoba a všeobecný rozhled. U práce korektora je důležité i takzvané korektorské oko, tedy schopnost pokud možno nepřehlédnout žádný překlep.
Co vás na téhle práci baví nejvíc?
Když se občas 
ze zajímavého, ale velmi kostrbatého textu vyloupne skvělý článek, který čtenáře zaujme, což občas vyžaduje celkem tvrdý boj s autory. Někdy mě mrzí, že jsme tak trochu „schovaní v tiráži“: pokud se text povede a je bez chyb, dostane pochvalu autor. Když se najdou chyby, schytají to korektoři a editoři.
Jaké dělají Češi nejčastější chyby?
Kromě hrubek jako nabytá svoboda x nabitá svoboda nejčastěji:
- Standardní x standartní situace (správně je d, standarta je například prezidentský prapor)
- Spontální x spontánní (správně je spontánní)
- Díky x kvůli (někdy se nesprávně použije slovo díky v případě, že děj vede k něčemu negativnímu – díky nesprávně provedené operaci pacient zemřel)
- Holt versus hold (holt nespisovně nahrazuje slovo zkrátka, hold je pocta)
- Eventuálně x eventuelně (eventuálně je správně, čeština v tomto případě vychází z latiny, ne z francouzštiny)
- Bizardní x bizarní (správně je bizarní)
- Klasickou chybou je bysme x bychom (správně je bychom)
- Pernamentka x permanentka (správně permanentka, tedy dlouhodobá, permanentní vstupenka)
- 30 % versus 30% (první výraz znamená třicet procent, druhý, bez mezery, třicetiprocentní)
- 2,5 procent x 2,5 procenta (správně je druhá varianta – dvě a pět desetin procenta)
- Slavoman x slavomam (nikdy není nikdo slavoman, ale trpí slavomamem)
A co si myslíte o jazykových puristech, kteří vyžadují naprostou čistotu a za chybu by člověk ukamenovali?
Pod termínem purista si představím jazykovědce, který urputně trvá na českých termínech na úkor cizích. Například termín čistonosoplena (kapesník), zelenochrupka (salát), samotov (klášter) prosazoval Václav Rosa v 17. století. V současné době se objevují puristé, kterým se nelíbí pronikání počeštěných anglických termínů do mluvené i psané češtiny. Ale tohle by bylo na delší debatu. Nevadí mi „lajkování“, „googlování“, „streamování“, ale už bych rozhodně nepoužila „šérování“ – sdílení. Jinak každý čtenář, který najde chybu, kamenuje. S tím nic neudělám.
