Biodynamický král

Je to zemědělství utopie, anebo budoucnosti? Lze si představit hospodaření bez chemických hnojiv a postřiků? Coby průkopník nekonvenčních technik a postupů proslul ve Velké Británii princ Charles, dnes král Karel III.

Pro některé byl ekologickým excentristou, pro další vizionářem, alternativcem, podivínem, který chce za každou cenu dělat něco jiného než ostatní. Proměnit přes 350 hektarů zemědělské půdy na ekologický statek se rozhodl v roce 1986. Jeho správcem byl tehdy David Wilson. Projekt musel hned zpočátku čelit kritice používaných metod od mnoha britských zemědělců, kteří nesouhlasili hlavně s jeho averzí k většině moderní techniky, stejně jako k syntetickému hnojení. 

TAJUPLNÉ CYKLY

Půda se při tomto druhu hospodaření hnojí pouze speciálními preparáty, které se připravují přírodní fermentací, zakopané v zemi, a používají ve vysokých ředěních. Jsou to v pravém slova smyslu homeopatika. Klasická zemědělská technika bývá na farmách k vidění velmi zřídka a podle myšlenek zakladatele antroposofie a biodynamického zemědělství Rudolfa Steinera je celé hospodářství považováno za celostní soběstačnou jednotku. Výsadba semen probíhá na princově, dnes tedy králově, farmě podle lunárního cyklu a dobytek, který se volně pase, je v případě nemocí ošetřován také přírodními prostředky. Střechy statku jsou osázeny stovkami solárních panelů, které vyrobí téměř 90 000 kWh ročně. 

Farma produkuje hlavně mléko, vepřové maso, ječmen a další druhy obilí. Do okolních restaurací a škol dodává za velkoobchodní ceny mrkev a brambory. V roce 1998 začali provoz zeleninových polí pro domy v okruhu 15 kilometrů od Tetbury, kde má hospodářství sídlo. Poptávka po nich vzrostla, a proto vytvořili vlastní trhy The Veg Shed, které provozovali až do epidemie COVID-19 každou středu ve stodole. Projekt „evokující vůni stodoly“ byl proslulý prodejem zeleniny neobvyklých tvarů, kterou supermarkety odmítaly, ale také vlastních skleníkových citronů a banánů. V západní Anglii byly velice neobvyklé.

„V zemědělství jsem si stejně jako v zahradnictví uvědomil, že pokud budete se zemí zacházet s láskou a respektem, budete si vědomi toho, že ve všem je skryta živá duše, vázaná na tajuplné nekonečné přírodní a vesmírné cykly, splatí vám to doslova v naturáliích.“

I taková slova zaznívala od Charlese, ekologického prince z Walesu.
Foto: archiv Vlastimila Hely

JISTÝ DRUH VNÍMAVOSTI

Potraviny nemají člověku jen zaplnit žaludek, ale mají mu dodat vitální síly a být ku prospěchu jeho duši a duchu. Pro vytvoření koncepční představy, jak Rudolf Steiner uvažoval, poslouží schéma jednotlivých složek biodynamického hospodářství: hmotná (půda), vitální (rostliny), duševní (zvířata), duchovní (lidé). Vzorec odpovídá tomu, jak ve své knize Tajná věda v nástinu popsal „zjevné tajemství“ v lidském těle – tělo fyzické, nám společné s říší minerální, éterické neboli oživující odpovídající říši rostlin, spánkové neboli astrální, které máme společné se zvířaty, a já, jež má jen člověk, koruna Stvoření.

Pro člověka je důležitá péče o fyzické tělo, aby mohlo dobře sloužit duchu. V zemědělském podniku je jedním ze základních předpokladů péče o půdu. S tím souvisí osevní postup, šetrné obdělávání půdy a hnojení. „Aby rostliny mohly opravdu růst,“ řekl Rudolf Steiner během přednášky 13. června 1924, „musejí mít jistý druh vnímavosti. Rostlině může přijít k duhu nejen to, co roste přímo na poli, ale i to, co je v půdě sousední louky, pokud to potřebuje, i v půdě lesa, který se nachází někde poblíž.“ 

V biodynamickém zemědělství je kvalita půdy zvyšována aplikací speciálních preparátů. Pro jejich přípravu se používají hlavně kravské rohy, v jednom případě i močový měchýř z jelena, mletý křemen, kravský hnůj a různé byliny. „Nehnojí se rostlina, ale půda,“ slyšeli Steinerovi posluchači. 

Britský panovník byl, ještě jako princ Charles, ve svém pojetí biologicko-dynamického hospodaření ve Velké Británii průkopníkem. Stal se příkladem a dnes má mnoho následovníků. I nadále je však otázkou, jestli téma oživení půdy dostatečně „zvedá“ také moderní konvenční zemědělství. 

Text: Jiří KUCHAŘ
Článek vyšel v měsíčníku ReGeNeRaCe 12/2022

Zahrada jako mikrokosmos

Wolf-Dieter Storl

Aktualizovaná kultovní kniha předního světového znalce goetheanistické přírodovědy. Zahrada může být pro člověka nejen zdrojem potravin a místem odpočinku, ale i pramenem poznání. Právě do takové nás zavádí kniha Wolfa-Dietera Storla, v níž se autor představuje nejen jako zkušený praktik-zahradník, ale také jako zasvěcený hermetik.
Wolf-Dieter Storl se v knize dotýká i hlubokých mystérií zahrady a života, například možnosti transmutace prvků v rostlinách nebo komunikace s rostlinnými dévami. V závěru této ojedinělé publikace připomíná stále rostoucí problém – neblahý dopad obřího průmyslového zemědělství na naši společnost a vyčerpanou přírodu.
Knihu Zahrada jako mikrokosmos by měl znát každý, kdo chce nejen pěstovat zdravou zeleninu a ovoce, ale také pronikat do tajemství života.

E–shop nakladatelství: www.eminent.cz/kniha/245_zahrada-jako-mikrokosmos-nove-vydani
Při zakoupení 3 libovolných knih zaplatíte jen 2 a třetí dostanete ZDARMA. Navíc si můžete vybrat zdarma knihu z nabídky prémiových knih.