ReGeNeRaCe listopad 2020

Karanténa v kleci • Rizika elektromagnetického záření • 11 rad, jak ho omezit
ODOLNOST v čase epidemie • JAK JI ZÍSKATA UDRŽET
Radí David FREJ, Jiří KUCHAŘ, Lenka SOBKOVÁ a další

Definice, jimiž skotský filozof John Macmurray velmi vnímavě rozdělil náboženské projevy na iluzorní a reálné, lze inspirativně a bez dalších kontextů vztáhnout i na každodenní život v mimořádných okolnos‐ tech nouzového stavu. „Důvěřuj životu (Macmurray mluví o Bohu) a on dá pozor, aby se ti nestalo nic, čeho se bojíš,“ je konstatování vystihující postoj jedinců vnímajících svět iluzorním pohledem. Jeho protipól, podle Macmurraye reálnou pozici, lze shrnout zhruba takto: Věci, kterých se bojíš, se ti nejspíš můžou stát, ale není třeba se jich bát.

V době, kdy slova epidemie nebo koronavirus jsou v podstatě jinými výrazy pro strach, je dobré, spíše nutné, si uvědomovat, že existuje možnost kreativní práce s touto základní lidskou emocí – strach může být pozitivní, tvůrčí silou. Něco podobného vyjadřuje i krédo jisté inspirativní osobnosti, jejíž jméno není pro potřeby tohoto úvodníku podstatné. Heslo „Žít až do smrti“ není pouhým verbálním vtípkem ani povrchním bonmotem. Pozorný čtenář cítí a dobře vnímá jeho podtext: Aktivně sebe sama formovat a směrovat, vědomě řídit své konání. Hledat možnosti k rozvoji a růstu v souvislostech okolního světa, ať už jsou jakékoli. Rezignace a stagnace – tedy opak naznačeného přístupu – jsou prvním krokem k „nežití“. A v tomto stavu setrvávat až do smrti, to je teprve tragédie.

Milé čtenářky, vážení čtenáři, buďme ohleduplní a nebojme se.

Miloš KOZUMPLÍK
šéfredaktor

Obsah