Pavlína Brzáková je autorkou knih věnovaných sibiřským národům, ale také máma dvou dětí, z nichž se jedno potýká s neurovývojovou poruchou pozornosti a hyperaktivitou. Příběh dítěte s vývojovou dysfázií a ADHD vypráví o hlubokém zoufalství, překonávání překážek, ale také o naději, která umírá jako poslední, a lásce, jež hory přenáší. Kniha působí léčivě na duši všech vyčerpaných rodičů hyperaktivních dětí a zároveň poskytuje inspiraci pro učitele i vychovatele, jak těmto dětem lépe rozumět a pomoci.

Těžko chtít po učitelce, aby se chovala jinak. Nechává dítě pocitům vzteku, nebo mu domlouvá. Co může udělat? Můj otec řekne: „Dal bych mu na zadek, tohle by si neměl dovolit.“ Jenže já vím, že vztek je loď. A Kryštof je uvězněn na její palubě. Nevidí ještě moře, nevystoupil na břeh. Nevidí, že loď je na hladině a že se může vzdalovat. Je potřeba s ním projít škálou pocitů a naučit se jim dávat jména. Kryštofe, tohle není vztek, tohle je bolest, tohle smutek, tohle nesoulad a tohle nesouhlas.

S čím nesouhlasíš, Kryštofe?

Další informace najdete najdete zde.

 

 

 



Pokračováním užité této stránky souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Použití cookies na této stránce je nastaveno ma "přijímat cookies". Toto nastavení vám dává nejlepší možností procházení našeho webu. Jestliže pokračujete v užívání tohoto webu beze změn tohoto nastavení, nebo kliknete na tlačítko "Souhlasím" níže přijímáte toto nastavení-

Zavřít